Author Archives: Marek Vaněk

12. říjen 2014: Stát se nespolehlivým plátcem bude jednodušší

Od 1. října 2014 dochází ke zpřísnění podmínek pro pro aplikaci institutu nespolehlivého plátce pro oblast DPH.

Podmínky pro zařazení plátce do registru nespolehlivých plátců jsou následující:

a) Doměření daně ve výši alespoň 500 tis. Kč
b) Neuhrazení zajišťovacího příkazu v řádné lhůtě
c) Tříměsíční kumulativní nedoplatek DPH ve výši alespoň 500 tis. Kč
d) Doměření DPH ve výši minimálně 500 tis. Kč, popř. snížení odpočtu ve stejné výši, pokud není včas uhrazena
e) Plátci je doměřena nebo vyměřena DPH podle pomůcek, a to minimálně za dvě zdaňovací období ze 6 po sobě jdoucích
f) Plátce nereaguje řádně na výzvu nebo výzvy správce daně nebo nepředloží bez řádného odůvodnění požadované údaje nezbytné pro řádnou správu daně
g) Opakovaně, ani ve lhůtě stanovené správcem daně ve výzvě nebo náhradní lhůtě stanovené přímo zákonem, nepodal daňové přiznání nebo hlášení nebo výpis z evidence pro daňové účely. Za naplnění opakovanosti se v tomto případě považuje, pokud tato situace nastala alespoň 2x v období dvanácti po sobě jdoucích kalendářních měsíců.
h) Uvede nepravdivé nebo neúplné informace k registraci k DPH, které jsou nezbytné pro řádnou správu daně. Nebo nedoplnil, a to ani ve lhůtě stanovené správcem daně, neopravil již neplatný nebo uvedl nepravdivý nebo jinak nereálný registrační údaj týkající se skutečného sídla, které je pro účely daně z přidané hodnoty vymezeno v ustanovení § 4 odst. 1 písm. j) zákona o DPH, jako adresa místa vedení osoby povinné k dani, kterou se rozumí místo, kde jsou přijímána zásadní rozhodnutí týkající se řízení osoby povinné k dani, popř. kde se schází její vedení k zajištění reálného výkonu ekonomické činnosti.

Jak je patrné z výše uvedených kritérií, Finanční správa zavedla poměrně přísná kritéria pro zařazení plátce DPH mezi nespolehlivé. Je tedy vhodné zkontrolovat, zda váš obchodní partner nefiguruje v tomto seznamu, jelikož s nespolehlivým plátcem se pojí i ručení za nezaplacenou daň.

4. červen 2014: Významná novela zákona o daních z příjmů

Ministerstvo financí předložilo dne 13. května 2014 do mezirezortního připomínkového novelu zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Přinášíme přehled nejzásadnějších změn, se kterými tento zákon počítá.

  1. Dochází k definitivnímu opuštění konceptu „jednotného inkasního místa“. Nadále bude výběr veřejných pojištění spravován Českou správou sociálního zabezpečení a zdravotními pojišťovnami. Tím dochází také ke zrušení sympatického konceptu odvodu z úhrnu mezd.
  2. Bohužel Ministerstvo navrhuje ponechání zdanění výplaty dividend, osvobození výplaty dividend zejména fyzickým osobám je zatím v nedohlednu.
  3. Naopak se zavádí zjišťování výše osvobozených příjmů u poplatníků daně z příjmů fyzických osob. Účelem navrhované úpravy je zjištění výše osvobozených příjmů u poplatníků, u nichž tyto příjmy převyšují ve zdaňovacím období zákonem stanovenou částku. Pokud poplatník osvobozené příjmy neoznámí, bude mu uložena pokuta.
  4. Zpřesňuje se legislativně velmi nepovedená úprava o odpisování majetku u svěřenských fondů.
  5. Jiné než „základní investiční fondy“ budou zdaňovány standardní sazbou daně z příjmů právnických osob. Již nebude možné poměrně jednoduše a legálně snížit sazbu daně z příjmů z 19 % na 5 %.
  6. Daňové zvýhodnění na dítě se zvyšuje o 100 Kč měsíčně. Daňové zvýhodnění na jedno vyživované dítě zůstává ve výši 13 404 Kč ročně. Na druhé a každé další vyživované dítě bude moci poplatník uplatnit daňové zvýhodnění ve výši 14 604 Kč ročně.
  7. Přiznává se opět sleva na poplatníka pro osoby pobírající důchod k 1. lednu daného roku.
  8. U činností spadajících do paušálů ve výši 60 % se absolutní výše odpočtu prostřednictvím paušálu omezuje na 1 200 tis. Kč (tedy maximálním možným odpočtem rovným 60 % z mezního příjmu stanoveného ve výši 2 mil. Kč).
  9. Osvobození bezúplatných příjmů na zvýšení kvalifikace, studium, léčení, sociální služby nebo na zakoupení (poskytnutí) pomůcky pro zdravotně postižené – osvobození bezúplatných příjmů (daru) bude možno využít, pokud poplatník příslušné příjmy použije na zákonem stanovený účel do konce následujícího roku.
  10. Výdaje na pracovní cesty vozidlem pořizovaným na finanční leasing. Zavádí se postup poplatníků v případě vozidel pořizovaných formou finančního leasingu. Daňové výdaje na pracovní cesty lze uplatnit i v případě, že tyto cesty se uskutečňují vozidlem pořizovaným formou finančního leasingu.
  11. Zdaňování příjmů z dohody o provedení práce srážkovou daní zvláštní sazbou.
  12. Vymezují se podmínky, za kterých je umožněno poplatníkovi příjem plynoucí na základě dohody o provedení práce do výše 10 000 Kč zdaněný srážkovou daní zvláštní sazbou zahrnout do základu daně. Tento postup je umožněn v § 36 odst. 8 zákona též u daňového nerezidenta prostřednictvím daňového přiznání.
  13. Povinnost podat daňové přiznání při solidárním zvýšení daně. Významnou novinku přestavuje stav, kdy daňové přiznání bude podávat poplatník jen v případě, že se u něj o solidární zvýšení bude zvyšovat celoroční daň, nikoliv měsíční záloha. Nově tak povinnost podat daňové přiznání nemá poplatník, pokud se pouze jeho záloha na daň, popř. zálohy na daň zvýšily o solidární zvýšení daně podle § 38ha ZDP, avšak jeho daň za dané zdaňovací období o solidární zvýšení daně podle §16a zákona se nezvyšuje.
  14. Penzijní připojištění se státním příspěvkem, penzijní pojištění nebo doplňkové penzijní spoření a pojistné na tzv. soukromé životní pojištění se při porušení podmínek bude dodaňovat zpětně pouze za 10 let (nyní neomezeně).

17. březen 2014: Termíny pro podání daňových přiznání 2013 a sankce

Termíny pro podání přiznání k dani z příjmů upravuje § 136 daňového řádu. Dle tohoto ustanovení je třeba přiznání podat nejpozději do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období. Pokud jde o poplatníka, který má zákonnou povinnost mít účetní závěrku ověřenu auditorem nebo využívá služeb daňového poradce, termín se prodlužuje o tři měsíce.

Vzhledem k tomu, že daňový řád má speciální ustanovení, dle kterého se počítají lhůty, je třeba při jejich počítání vycházet z ustanovení v § 33 odst. 1. V případě lhůt uvedených v měsících, počíná běh lhůty dnem, který následuje po dni, kdy došlo ke skutečnosti, která zakládá její běh. Lhůta končí uplynutím dne, který se svým pojmenováním nebo číselným označením shoduje se dnem, kdy běh lhůty započal (nejedná-li se o státní svátek nebo sobotu a neděli).

Skutečností, která určuje počátek pro běh lhůty, je u přiznání k dani z příjmů uplynutí zdaňovacího období. Pro většinu poplatníků daně z příjmů se v minulém roce jednalo o 31. prosinec. Lhůta pro podání přiznání začíná 1. ledna 2014. Tříměsíční lhůta uplyne 1. dubna 2014 a šestiměsíční 1. července 2014.

Upozorňujeme, že pokud požaduje poplatník prodloužení lhůty pro podání daňového přiznání, je třeba uplatnit (=doručit) plnou moc správci daně v průběhu první lhůty (tedy do 1. dubna 2014 včetně).

Připomínáme, že pokuta za opožděné podání daňového přiznání činí 5 promile (1 promile v případě daňové ztráty) denně, její maximální výše činí 5 % daně nebo daňové ztráty. Pokuta se začíná počítat až od 6. pracovního dne po uplynutí termínu a nepředepíše se, pokud je její výše menší než 200 Kč. V případě pozdního zaplacení daně nabíhá od 5. pracovního dne po uplynutí termínu pro její zaplacení úrok z prodlení ve výši 14,05 % p. a. z této částky. Úrok z prodlení se předepíše vždy, bez ohledu jeho výši. Nelze proto nic než doporučit podání daňových přiznání včas.

24. leden 2014: Změny v daňových zákonech pro rok 2014

Rok 2014 je přelomovým rokem z pohledu českého soukromého práva. V účinnost vstoupil právními teoretiky vytvořený Nový občanský zákoník. Ačkoliv mělo jít o dogmaticky dokonalé dílo, první dny tohoto roku ukazují, že pro praktické využití bude použitelný až po několika novelizacích a rozhodnutích Nejvyššího, popřípadě Ústavního soudu.

Daňové zákony musely na změny soukromého práva reagovat. Došlo tedy nejen k nutně vyvolaným úpravám, které byly terminologického rázu, ale též k zapracování nově vytvořených, popř. zásadně změněných právních institutů. Bohužel s těmito nutnými změnami daňových zákonů byly spojeny i změny koncepční. Šlo zejména o zrušení daně dědické, zapracování daně darovací do zákona o daních z příjmů, ale i sepsání zcela nového zákona o dani z nabytí nemovitých věcí.

Aby těchto změn nebylo málo, tak původně připravované a opřipomínkované návrhy zákonů byly odmítnuty a provedení výše uvedených změn bylo realizováno prostřednictvím kvapně připravených zákonných opatření Senátu.

A nyní blíže k podstatným změnám.

Zákon o DPH

V oblasti DPH došlo ke třem zásadním změnám. První změnou, na kterou jsou již většinou plátci dobře připraveni, je povinnost podávat přiznání k DPH pouze elektronicky, s výjimkou fyzických osob, jejichž obrat za 12 bezprostředně předcházejících měsíců nepřesáhl 6 mil. Kč.

Druhou změnou, která byla také dalekosáhle diskutována, je nabytí účinnosti ručení za neodvedenou daň. Pro většinu plátců bude rozhodující sledovat, zda úhrady dodavatelům nad 700 tis. Kč budou hrazeny na účet dodavatele, který je zveřejněn v databázi finančního úřadu.

Nejproblematičtější změnou je ustanovení v § 56 ZDPH, týkající se dodání nemovitostí. ZDPH taxativně vymezuje, co se rozumí nemovitou věcí. Dále vymezuje dva režimy osvobození jejich dodání. První režim se týká pouze pozemků a stanoví podmínky, kdy je dodání pozemku osvobozené již od počátku. Konkrétně se musí jednat o nezastavěný pozemek bez stavebního povolení či souhlasu s provedením ohlášené stavby.

Druhý režim se vztahuje na veškeré nemovité věci (tedy i na pozemky, které nesplňují podmínky pro okamžité osvobození, kde se však jejich režim řídí stavbou na nich zřízenou). Osvobodit lze tedy dodání jakékoli vyjmenované nemovité věci po uplynutí lhůty 5 let od vydání kolaudačního souhlasu nebo ode dne, kdy byla započato s užíváním stavby (dřívější datum je rozhodující).

Daň z příjmů

Hlavní změnou je inkorporace daně dědické a darovací do ZDP. To znamená, že bezúplatné příjmy jsou nově předmětem daně z příjmů právnických a fyzických osob a příjmy získané děděním jsou od daní z příjmů osvobozeny. Osvobozeny jsou bezúplatné příjmy (dary) fyzických osob získané od příbuzného v linii přímé a v linii vedlejší a od osoby, se kterou poplatník žil nejméně rok před jejich získáním. Bezúplatná plnění jsou osvobozena do výše 15.000 Kč, lhostejno od koho pochází.

Poměrně významnou změnu přestavuje možnost vypořádat sraženou srážkovou daň z příjmů z dohod o provedení práce v daňovém přiznání. Dříve tato možnost nebyla, resp. stejného efektu bylo možné dosáhnout poměrně složitou cestou.

Dále se zvyšuje limit pro odpočet darů. U právnických osob z 5 % na 10 % ze základu daně a u fyzických osob z 10% na 15%. Dochází též ke zrušení daňové neuznatelnosti ztráty při prodeji pozemků (stále však není možné ztrátu uplatnit pro vložené pozemky). Zvyšuje limit osvobození příjmů z příležitostných činností u fyzických osob, a to z 20.000 Kč na 30.000 Kč za zdaňovací období. Prodlužuje se délka časového testu pro osvobození prodeje cenných papírů ze 6 měsíců na 3 roky. Kompenzací tohoto negativního opatření je zavedení osvobozeného ročního limitu ve výši 100.000 Kč na příjmy z prodeje těchto cenných papírů.

Daň z nabytí nemovitých věcí

Jedná o zcela nově pojatý zákon. Předmět této daně však zůstal obdobný. Úplatný převod vlastnického práva k nemovitosti podléhá stále zdanění ve výši 4 % z “nabývací hodnoty”. Díky administrativnímu zjednodušení lze očekávat, že nabývací hodnotou bude nejčastěji tzv. srovnávací daňová hodnota. Jako srovnávací daňová hodnota bude nejčastěji využíváno 75 % směrné hodnoty. Směrná hodnota vychází cen obvyklých nemovitostí v obdobném stavu na daném místě. Této konstrukce lze využít při stanovení ceny u rodinných domů, rekreačních objektů, garáží, pozemků, jejichž součástí jsou tyto stavby nebo s nimi tvoří funkční celek, pozemků bez trvalého porostu a bytových jednotek. Hlavní výhodou využití této možnosti je úspora za znalecký posudek pro ocenění.

Další revoluční změnou je možnost dohodnout si, že nabyvatel se stává poplatníkem daně z nabytí nemovitých věcí u koupě nebo směny nemovitosti. Odpadnou tím nepříjemná překvapení pramenící z toho, že převodce neuhradil tuto daň. Doporučujeme toto ustanovení do smluv uvádět.

1. prosinec 2013: Zákonné opatření Senátu o změně daňových zákonů schváleno Poslaneckou sněmovnou

Dne 29. listopadu Poslanecká sněmovna schválila zákonné opatření Senátu č. 344/2013 Sb., které mění daňové zákony v souvislosti s rekodifikací soukromého práva (konkrétně se jedná o usnesení č. 382/2013 Sb.).

Z pohledu zákona o daních z příjmů přináší novelizace mnoho terminologických změn vyvolaných Novým občanským zákoníkem a také věcné změny. Níže uvádím přehled nejdůležitějších:

  • Inkorporaci úpravy daně dědické (resp. její zrušení) a darovací do zákona o daních z příjmů.
  • Prodloužení lhůty pro osvobození prodeje cenných papírů ze 6 měsíců na 3 roky (platí pro cenné papíry nabyté po 1. lednu 2014).
  • Zvýšení limitu pro zdanění příjmů ze závislé činnosti srážkovou daní na 10 tis. Kč.
  • Zvýšení limitu pro zdanění příjmů ze samostatné “literární” činnosti srážkovou daní na 10 tis. Kč.
  • Zavedení definice finančního leasingu – nutno splnit dvě podmínky: 1) na počátku sjednat převod vlastnického práva k HMOTNÉ věci na nájemce 2) za úplatu nebo bezúplatně); finanční leasing není definován pro nehmotné věci.
  • Zvýšení limitu pro daňovou uznatelnost motivačního příspěvku studentům na 5 tis. Kč pro studenty středních a na 10 tis. Kč pro studenty vysokých škol.
  • Zavedeni odpočtu na podporu pořízení majetku na odborné vzdělávání (až 110 %) a na podporu výdajů vynaložených na žáky nebo studenty (200 Kč za hodinu praxe).
  • Výše uvedené změny vyvolané zákonným opatřením Senátu se vztahují na zdaňovací období započatá od 1. ledna 2014.

    11. říjen 2013: Zákonné opatření schváleno

    Senátoři včera schválili zákonné opatření, které upravuje daňové zákony v souvislosti s přijetím nového občanského zákoníku. Mezi hlavní změny oproti původně zamítnutému znění zákona je vypuštění ustanovení o mimořádných odpisech a zachování stávajícího režimu zdanění pro investiční fondy.

    Dne 9. října bylo schváleno zákonné opatření, které upravuje daň z převodu nemovitostí. Povinnost platit daň tak zůstává nadále na prodávajícím a kupující zůstává ručitelem. Smluvně si lze dohodnout odlišný režim, kdy daň zaplatí kupující a není již ručitelem. Tuto změnu doporučujeme zakomponovat do smluv při transakcí s nemovitostmi.

    26. září 2013: Solidární zvýšení daně

    Konec roku 2013 se pomalu blíží. Upozorňujeme poplatníky, jejichž součet příjmů z podnikání a ze závislé činnosti je vyšší než 1 242 432 Kč (tj. 103 536 Kč měsíčně), na povinnost zdanit částku, která tento práh přesahuje dalšími 7 %. Zároveň upozorňujeme zaměstnance, že podat daňové přiznání za celý rok jsou povinni, i když je výše uvedený práh přesažen jen v jednom měsíci. V tomto případě za ně zúčtování nemůže provést zaměstnavatel.

    Solidární zvýšení daně se netýká osob, která mají příjmy pouze z pronájmu, kapitálového majetku a ostatních příjmů.

    Včasná daňová optimalizace pomůže předejít nepříjemnému “překvapení” při přípravě daňového přiznání za rok 2013.

    Dobrou zprávou je, že solidární zvýšení daně má být aplikováno naposled za rok 2015.

    13. září 2013: Doprovodné daňové zákony zamítnuty

    Senát včera zamítl doprovodné daňové zákony k Novému občanskému zákoníku. Jedná se o poměrně problematickou záležitost, protože tyto zákony mimo jiné integrují daň darovací do zákona o daních z příjmů a zároveň vyčleňují daň z převodu nemovitostí do zákona o dani z nabytí nemovitých věcí.

    Pokud by zůstal tento stav zachován, pak by od 1. ledna 2014 platily stávající daňové zákony, které by však nenavazovaly na Nový občanský zákoník. Následkem toho by mohly být některé příjmy zdaněny dvakrát nebo nezdaněny vůbec.

    Vývoj budeme dále sledovat, případné tipy na daňovou optimalizaci budeme průběžně zkoumat.

    10. srpen 2013: Zákon o dani z nabytí nemovitých věcí schválen

    Dne 8. srpna Poslanecká sněmovna schválila zákon o dani z nabytí nemovitých věcí. Hlavní změna spočívá v přenesení povinnosti platit daň z prodávajícího na kupujícího. Odpadne tak nejistota kupujícího ohledně splnění povinnosti zaplatit daň prodávajícím.

    Novinkou je zavedení tzv. směrné hodnoty. Poplatník může zvolit, zda nebude zpracovávat oceňovací posudek a za základ daně zvolí směrnou hodnotu. Odpadnou tak náklady za tento posudek, čímž se celý proces zjednoduší (a také zrychlí).